Klimatická změna

Zvyšující se globální teploty představují problém pro schopnost světa vyvíjet se trvale udržitelným způsobem. Klima ovlivňuje všechny aspekty života, ohrožuje ekologickou rovnováhu, hospodářský rozvoj, potravinovou bezpečnost a sociální harmonii. Je zapotřebí souhlasného, celosvětového úsilí pro omezení globálního oteplování a jeho účinků prostřednictvím nových zdrojů energie a vyspělé technologie.

Klimatická změna může být součástí přírodních procesů, ale současné globální oteplování je nyní z velké míry přijímáno jako účinek lidské hospodářské činnosti v rámci průmyslu, zemědělství, výroby energie a dopravy. Toto vše je poháněno zvyšujícími se počty obyvatel a zvyšující se spotřebou dosahovanou vyšší produkcí průmyslu, což vede k emisím skleníkových plynů („greenhouse gases“ - GHG), zejména ze spalování fosilních paliv. Rozšiřování zemědělství, včetně masivního odstraňování lesů, hraje rovněž svoji roli. I přes hledání obnovitelných zdrojů energie pohání poptávka stabilní růst v oblasti využití ropy, plynu a uhlí. Fosilní paliva tak zůstávají hlavním zdrojem energie, zatímco je sledován rozvoj nových technologií pro řízení emisí a technik řízení ve všech sektorech, v neposlední řadě v průmyslu a v zemědělství.

Zvyšující se teploty však budou omezovat zemědělskou produkci, ztěžovat schopnost chudých zemí zajišťovat potravinové zásoby. Zvyšující se hladiny moří budou nutit miliony lidí k migraci a zaplavovat produktivní půdu pro pěstování plodin. Tající ledovce budou omezovat vodní toky směřující do některých z nejhustěji osídlených oblastí světa, poškozovat zemědělskou produkci a národní příjmy. Nekontrolované globální oteplování bude ohrožovat životní prostředí, světovou ekonomiku, politickou stabilitu a společnost jako celek a bude mít silný dopad na ekologickou rovnováhu a biodiverzitu, potravinovou bezpečnost, lidské osídlení, ekonomický růst a energetickou bezpečnost.

Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO)uvedla, že globální oteplování “by se mohlo stát hlavní hrozbou pro světovou potravinovou bezpečnost, jelikož má silný dopad na produkci potravin, přístup k nim a jejich distribuci.” Rozvojové země závislé na zemědělství čelí nejvážnějšímu riziku, kdy chudí obyvatelé jsou zasaženi nejvíce. Nejméně potravinově bezpečný region, subsaharská Afrika, je považována za oblast nejvíce zranitelnou ve vztahu ke klimatické změně.

Průmyslový sektor včetně průmyslu výroby hnojiv a společnosti Yara hrají důležitou roli v otázce klimatické změny a mají potenciál situaci změnit. To samé platí pro hlavní zúčastněné strany společnosti Yara, pro zemědělce na celém světě. Produkce minerálních hnojiv je náročná na energii, kdy přírodní plyn představuje hlavní složku. Současně je moderní zemědělství samotné – bez ohledu na použití minerálních hnojiv – podnikem spotřebovávajícím energii a velmi přispívajícím ke globálnímu oteplování, ale s potenciálem zastavit poškozující vývoj.

Podle hodnot z Mezivládního panelu pro klimatickou změnu („Intergovernmental Panel on Climate Change“ - IPCC) byl průmysl vyrábějící energii odpovědný za 25,9 procent globálních emisí skleníkových plynů, průmysl za 19,4 procent; zemědělství za 13,5 a lesnictví za 17,4. Produkce hnojiv samotná využívá 1,2 procenta světové spotřeby energie a je odpovědná za přibližně 1,2 procenta globálních emisí skleníkových plynů dosahujících 500 milionů tun každým rokem.

Zemědělství a společnost Yara samotná se tak řadí mezi hlavní přispěvatele k emisím skleníkových plynů a klimatické změně. Zemědělská produkce je náročná na energii a přispívá ke značným emisím třech hlavních skleníkových plynů, oxidu uhličitého CO₂, metanu (CH4) a oxidu dusného N₂O. Tyto však mohou být sníženy prostřednictvím aktivního řízení zemědělských systémů, hospodaření na zemědělských organických půdách a obnovy degradovaných půd. Očekává se, že se roční emise skleníkových plynů ze zemědělství budou zvyšovat v důsledku rychle rostoucí poptávky po potravinách a změn ve stravování. Lepší techniky hospodaření s lepší produktivitou a nastupující technologie však mohou umožnit snížení emisí na jednotku produkovaných potravin nebo proteinů. Podle FAO je odhadováno, že emise N2O vzrostou o 35–60 procent do roku 2030 z důvodu většího využití dusíkatých hnojiv a produkce statkových hnojiv.

Při svém působení v průmyslu náročném na spotřebu energie si společnost Yara uvědomuje, že je potřebné zastávat vedoucí místo při naplňování klimatické výzvy. Rozšiřováním svého globálního dosahu, vedením průmyslu směrem k trvale udržitelnému rozvoji podnikatelské činnosti a stanovením globálních norem pro výrobní procesy a aplikační systémy bude společnost Yara nadále zajišťovat vedení. Účinné moderní zemědělství vyžaduje rozsáhlé agronomické znalosti. Poradenská služba společnosti Yara pro výživu rostlin je poskytována prostřednictvím vyhrazených týmů agronomů, kteří vytvářejí optimální programy výživy plodin. Je založena na expertním systému řízení živin jako jsou například N-Tester, N-Sensor a Yara Plan. Tradičně bylo úsilí společnosti Yara zaměřeno na maximalizaci výnosů a minimalizaci ekologického dopadu; nyní společnost Yara rovněž radí pěstitelům, jak omezit své emise skleníkových plynů pocházející z hnojení plodin. Hnojiva založená na dusičnanech a složená hnojiva uvolňují velmi málo dusíku, zatímco dusičnanová hnojiva, jako například dusičnan vápenatý, nemají žádné emise amoniaku. Společnost Yara má rovněž rozsáhlé průmyslové znalosti spojené s produkcí amoniaku a zavedla řešení nejlepší praxe vztahující se k energetické účinnosti a omezení emisí včetně svého katalyzátoru oxidu dusného, který získal ocenění.

Prostřednictvím své základní podnikatelské činnosti může společnost Yara napomáhat při naplňování globální klimatické výzvy. Společnost může nabídnout průmyslovou odbornou znalost při produkci minerálních hnojiv, pokračovat ve svém rozvoji technologií odlučování a omezování svých vlastních emisí a nabídnout agronomickou odbornou znalost při vhodné aplikaci hnojiv za účelem získání optimálních výnosů v rámci trvale udržitelného zemědělství.