Použití optimálních dávek a načasování dodávky živin u ječmene

Dusík

Nadměrná aplikace dusíku může způsobit problémy s poléháním a vyšším výskytem chorob.

Jarní ječmen má kratší vegetační období a obvykle nižší výnosový potenciál. Potřebná dávka dusíku je často o něco nižší než u ozimého ječmene.

Načasování aplikace dusíku je také velmi důležité při optimalizaci návratnosti aplikovaného dusíku. Pokud je obsah dusíku nízký, může dusík aplikovaný do seťového lůžka u ozimého ječmene zlepšit založení porostu a zvýšit výsledný výnos.

Časně z jara až do fáze Zadoks GS 31 je jeho potřeba relativně nízká a činí asi 1,2 kg N/ha/den, nejvyšší potřeba dusíku je od fáze Zadoks 31–39 a činí asi 3 kg N/ha/den. Když velikost porostu dosahuje maxima a začínají se objevovat klasy, bude se příjem dusíku opět zpomalovat (GS 39–59) na hodnotu přibližně 1,8 kg N/ha/den.

Do fáze GS 59 nakumuluje plodina asi 165 kg N/ha. U jarního ječmene se tato hodnota bude pravděpodobně blížit ke 130 kg N/ha. Po objevení se klasu je příjem dusíku velmi omezený, neboť je dusík redistribuován do vyvíjejících se zrn.

U jarního ječmene je pak nejdůležitější rychlé založení porostu, proto by alespoň 60 % potřebného dusíku mělo být aplikováno při setí. Vyváženosti by mělo být dosaženo, jakmile je rostlina ve fázi 3 listů.

Fosfor

Fosfor je po dusíku považován za druhou nejdůležitější živinu z hlediska jeho vlivu na růst a vývoj rostlin.

Po vyvinutí dvou až tří listů začne být rostlina při neustále stoupajícím počtu listů a výhonků závislá na fosforu, který získává z půdy. Dostupnost fosforu v půdě je ovlivněna mnoha faktory, např. pH, ostatními živinami, např. hliník, železo a vápník, vlhkostí půdy a teplotou.

Je proto důležité zajistit aplikaci snadno dostupného fosforu, aby nedošlo k omezení tohoto časného růstu odnoží. U ozimého ječmene je důležité brát v úvahu dvě načasování.

První během časného zakládání porostu (Zadoks GS 13–25), kdy rostlina rychle roste a vytváří odnože a kořeny, a druhé, jakmile začíná jarní růst (Zadoks GS 25–30). V období od března do května se spotřebuje 70 % fosforu, proto musí být aplikace fosforečného hnojiva zaměřena na splnění tohoto požadavku.

Je prokázáno, že jarní aplikace fosforu zvyšuje výnos. Pokud je dostupnost fosforu z půdy omezená, lze jako další zlepšení výživného stavu plodiny zařadit do programu fosfátové výživy rostlin aplikací fosforu na list. Zlepší se tak růst a vývoj rostlin na podzim a časně z jara.

Pokud je půda ještě chladná, což omezuje dostupnost fosforu, je u jarního ječmene důležitá aplikace čerstvého fosfátového hnojiva jako prevence pomalého raného růstu a vývoje.

Síra

Síra je ve výživě další kritická živina, kterou ječmen potřebuje k zajištění trvalého růstu vyvíjejících se odnoží. Stavebními kameny pro růst rostlin jsou sirné aminokyseliny, z nichž se tvoří mnohé z rostlinných bílkovin.

Síra je v rostlině špatně translokována, čímž jako první utrpí nové listy. Pro odstranění tohoto problému by se měla provádět neustálá dodávka síry v několika aplikacích, aby byly uspokojeny požadavky v období maximální jarní potřeby. K překonání přechodného nedostatku lze zařadit také síru aplikovanou na list.

Aplikace síry zajistí vyšší výnos.

Vyvážená výživa

Pro dosažení spolehlivého a konzistentního výnosu ječmene je nezbytné zajistit vyváženost živin v době jejich maximální potřeby.

Vyvážená výživa musí zahrnovat také aplikace mikroživin ve správném načasování a dávkách. Identifikaci příslušných živin podle specifických podmínek dané lokality mohou usnadnit laboratorní rozbory a aplikace Yara Check IT.