Výnos ječmene

Konečný výnos zrna sestává ze tří složek, z nichž nejpodstatnější je průměrná hmotnost zrn. Většina rozdílů výnosů mezi jednotlivými místy a roky je způsobena spíše rozdíly v počtu zrn než velikostí zrna. Existuje silný vztah mezi počtem zrn / m² (počet klasů / m² × počet zrn / klas) a výnosem, ale jen slabý vztah mezi průměrnou hmotností zrn a výnosem.

Vysoké výnosy jsou výsledkem dosažení správného počtu klasů, udržení zdravého zeleného listového aparátu, zvýšení počtu zrn / klas a velikosti zrn. Pro řízení všech těchto složek je zásadní vyvážený program výživy rostlin zahrnující všechny makro- a mikroživiny.

Výnosy jarního ječmene jsou asi o 20 % nižší než u ozimého ječmene. U jarního ječmene pochází 30–35 % sacharidů zrna z praporcového listu a stonku, 25–45 % z klasu a 20–45 % z ostatních částí rostliny.

Příjem makroživin u ozimého ječmene

Pro udržení vysokých výnosů ječmene je v největším množství zapotřebí dusík a draslík. Nároky na fosfor jsou podobné jako u síry. Právě během rychlého jarního růstu nastává nejvyšší potřeba všech makroživin.

Relativní příjem živin u ječmene ve vztahu k vývoji rostliny

Průměrný obsah dusíku, fosforu a draslíku u ozimého ječmene

 Průměrný obsah dusíku, fosforu a draslíku u sladovnického ječmene

Příjem mikroživin u ječmene

Nezbytná je strategie vyvážené výživy rostlin, která musí zahrnovat také sekundární živiny a mikroživiny, které jsou základem pro dosažení vysokých výnosů. Podobně jako u makroživin nastává jejich nejvyšší potřeba v období maximálního růstu.

Přechodný nedostatek může nastat při nepříznivých půdních podmínkách pro dostupnost živin (např. chlad, vlhko, sucho). Znalost obsahu živin na 1 tunu produkce je užitečná a lze ji využít spolu s výší výnosů jako podklady pro kompletní plán výživy rostlin.

Obsah sekundárních živin a mikroživin v jedné tuně sklizeného zrna ječmene