Zelená hnojiva: vše, co potřebujete vědět


Hands catching green fertilizers

Co jsou zelená hnojiva?

Zelená hnojiva jsou minerální hnojiva na bázi dusičnanů s naprosto stejným chemickým a fyzikálním složením jako hnojiva vyráběná z fosilních paliv (zemní plyn, uhlí, ropa), ale s mnohem nižší uhlíkovou stopou, protože se vyrábějí z obnovitelných zdrojů energie (vodní, větrné, solární). To znamená, že zelená hnojiva představují bezfosilní, účinný a nenáročný způsob, jak snížit uhlíkovou zátěž při výrobě potravin.

Jak se zelená hnojiva vyrábějí?

Čpavek je základním stavebním kamenem všech minerálních hnojiv. Dnes se amoniak vyrábí pomocí vodíku z fosilních paliv. Pro výrobu zelených hnojiv bude vodík potřebný k výrobě amoniaku pocházet z vody s využitím elektrolýzy založené na obnovitelné elektřině. Po získání vodíku k výrobě zeleného amoniaku zůstanou všechny ostatní procesy stejné. To zahrnuje použití katalytického procesu využívajícího nejlepší dostupné technologie (BAT), který při výrobě snižuje emise skleníkových plynů (GHG). Tato technologie umožnila společnosti Yara snížit emise oxidu dusného (N2O), silného skleníkového plynu, při výrobě hnojiv o více než 90 %.MicrosoftTeams-image (27).png

Kde se budou tato zelená hnojiva vyrábět?

V současné době má Yara portfolio projektů na výrobu zeleného čpavku, které budou klíčové pro výrobu zelených hnojiv, v Norsku, Nizozemsku a Austrálii a aktivně pracujeme na rozšíření naší geografické přítomnosti prostřednictvím našeho podnikání v oblasti čistého čpavku.

První dodávky zelených hnojiv společnosti Yara budou vycházet z pilotního projektu v norském Porsgrunnu, neboť se jedná o jeden z prvních projektů, který bude uveden do provozu. Výstavba nového závodu již byla zahájena. Pozdější dodávky budou začleněny do portfolia budoucích projektů společnosti Yara v oblasti zeleného čpavku. Projekt v Porsgrunnu je prvním projektem společnosti Yara v oblasti elektrolyzérů v průmyslovém měřítku se systémovou integrací do stávajícího závodu na výrobu čpavku. Komerční spuštění tohoto projektu je naplánováno na rok 2023. Bude produkovat kolem 20 000 tun čpavku ročně, z kterých lze vyrobit 60 000 až 80 000 tun bezfosilních zelených minerálních hnojiv.

V rámci projektu HEGRA chce společnost Yara za pět až sedm let přestavět celý závod Porsgrunn na zelený čpavek, což umožní rozsáhlou výrobu zeleného čpavku.

Jaké jsou výhody zelených hnojiv?

Bezfosilní: Zelená hnojiva jsou bezfosilní, což nám umožňuje dekarbonizovat potravinový systém a snížit naši závislost na fosilních palivech.

Účinná: Zelená hnojiva výrazně sníží uhlíkovou stopu v celém potravinovém řetězci, od hnojiv až po potraviny.

Nenáročná: Zelená hnojiva představují pro zemědělce a potravinářské společnosti jednoduchý způsob, jak snížit uhlíkovou stopu svých plodin a potravinářských výrobků, aniž by museli měnit své operace, zemědělské postupy nebo procesy.

Jaká je uhlíková stopa zelených hnojiv?

Minerální hnojiva na bázi dusičnanů vyráběná společností Yara v Evropské unii a Norsku mají již dnes uhlíkovou stopu o 50 až 60 % nižší ve srovnání s většinou hnojiv vyráběných mimo EU, a to díky použití katalytického procesu využívajícího nejlepší dostupné technologie (BAT), který byl nejprve vyvinut společností Yara a později sdílen s ostatními výrobci. Využití obnovitelné elektřiny k výrobě ekologických hnojiv na bázi dusičnanů sníží uhlíkovou stopu o dalších 80 až 90 procent.
Yara green fertilizers are low carbon and fossil free illustration_v23.jpg
Přechod na zelená hnojiva bude mít také velký dopad na uhlíkovou stopu konečného produktu, která se u pšenice sníží přibližně o 20 procent a u bochníku chleba přibližně o 12 procent.

Jak mohu věřit, že je uhlíková stopa přesná?

Společnost Yara vyvinula metodiku, která zajišťuje, že uhlíková stopa je správně započítávána v průběhu celého výrobního procesu. Nezávislý poskytovatel zajištění a řízení rizik DNV jako nezávislá třetí strana ověří metodiku uhlíkové stopy výrobku (PCF), která je jednou z nejzavedenějších metod pro stanovení dopadu výrobku na klima. Ověření třetí stranou zajistí, že naše metodika a výpočty jsou správné a transparentní.

Jsou zelená hnojiva stoprocentně bezfosilní?

Menší část výrobního procesu zelených hnojiv bude i nadále využívat fosilní energii. Například stroje na těžbu fosfátů a další činnosti (např. doprava) mohou stále využívat fosilní paliva a fosilní vstupy. Změna výrobního procesu zelených hnojiv díky využití obnovitelné elektrické energie však bude mít zásadní dopad na uhlíkovou stopu hnojiva, což znamená, že společnost Yara bude schopna nabízet hnojiva s uhlíkovou stopou nižší o 80-90 %.
V budoucnu může být toto procento ještě vyšší, protože společnost Yara pracuje také na snížení zbývajícího dopadu na klima a životní prostředí, například umožněním využití recyklovaných živin.

Jakou roli by měly hrát potravinářské společnosti v oblasti zelených hnojiv a proč?

Zelená hnojiva jsou zásadním krokem v dekarbonizaci potravinového řetězce. Používáním zelených hnojiv ve svých dodavatelských řetězcích mohou potravinářské společnosti splnit své klimatické závazky a stát se předními hybateli klimatické transformace. K 16. březnu 2022 se 186 potravinářských a nápojářských společností zavázalo ke snížení emisí skleníkových plynů nebo si již stanovilo cíle v souladu s iniciativou Science Based Targets (SBTi).

Historická fotografie elektrolyzérů v závodě Yara Glomfjord
Historická fotografie elektrolyzérů v závodě Yara Glomfjord

Zajímavost: Yara se vrací do minulosti, aby řešila budoucnost.

Věděli jste, že zakladatelé společnosti Yara ve skutečnosti přišli s nápadem využívat vodní energii k získávání dusíku ze vzduchu pro velkovýrobu minerálních hnojiv již na počátku 20. století? Později byly v závodech společnosti Yara zavedeny nové, účinnější technologie - elektrolýza založená na vodní energii a Haber-Boschův proces. V průběhu 20. století pak výroba přešla na využití zemního plynu, protože ten byl v té době levnější. V závodě společnosti Yara v norském Glomfjordu se však elektrolýza založená na vodní energii používala až do roku 1991.

Nyní, kdy svět čelí stále větším výzvám souvisejícím se změnou klimatu, se vracíme do minulosti a opět využíváme obnovitelnou elektřinu a technologii elektrolýzy. To nám umožní urychlit přechod k přírodě prospěšné potravinové budoucnosti, která bude odolná a méně závislá na fosilních palivech.

Obrázek se svolením NEL